Přeskočit na obsah

Na webu je zatím ukázkový obsah – texty nejsou ověřené a obrázky jsou ilustrační.

Nezávislý komunitní projekt

Oficiální web obce
divec živý atlasHledat

Co zatím nevíme

Otázky, na které dostupné zdroje zatím neodpovídají – nebo odpovídají každý jinak.

Některé odpovědi možná leží v archivu, jiné v rodinných albech a vzpomínkách. Víte-li víc, napište nám.

  1. Částečně zodpovězená

    Kdo postavil dnešní zvoničku a visí v ní zvon?

    Dřevěná zvonička se na náves vrátila nejpozději v roce 2010. Na začátku října 2021 do ní byl namontován nový, plně funkční zvon. Nevíme, kdo zvoničku postavil, kdo zvon ulil a daroval a jaký nese nápis.

    Co by pomohlo: Článek „Po 80 letech nový zvon v Divci“ (Zpravodaj 5/2021, s. 24–27), zápis obce.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Zvon ve zvoničce visí od října 2021. Kdo zvoničku postavil a kdo zvon ulil, zatím nevíme.

    Vím víc k této otázce Kdo postavil dnešní zvoničku a visí v ní zvon? (otevře formulář)

  2. Částečně zodpovězená

    Co znamenají plamen, kladivo a kleště ve znaku obce?

    Znak a vlajku obec dostala 18. 6. 2003; jejich význam registr neuvádí. Kladivo a kleště jsou i na staré obecní pečeti, na které kovář tluče kladivem do kovadliny a vedle leží kleště. Plamen nevysvětluje žádný zdroj; výklad „Spálený kopec“ je jen domněnka.

    Co by pomohlo: Žádost obce o udělení symbolů z roku 2003 a její zdůvodnění.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Kovářské kladivo a kleště jsou i na staré obecní pečeti s kovářem; zda je znak převzal z ní, žádný zdroj neříká. Co znamená plamen, zatím nevíme.

    Vím víc k této otázce Co znamenají plamen, kladivo a kleště ve znaku obce? (otevře formulář)

  3. Částečně zodpovězená

    Kde je dnes digitalizovaná Pamětní kniha obce z let 1923–1938?

    Pamětní kniha obce Divec 1923–1938 je ve fondu Archiv obce Divec (SOkA Hradec Králové, fond 137) a byla digitalizována; stará e-badatelna ale zanikla a v ARchiv ONline ji nenacházíme. Školní kroniku ani pozdější obecní kroniky dohledané nemáme, i když z nich zřejmě čerpají texty obce a turistika.cz.

    Co by pomohlo: Dotaz na SOkA Hradec Králové (fond 137, sign. x1), fond Obecná škola Divec (NAD 133).

    Souvisí s:

    Odpověď

    Pamětní kniha 1923–1938 je v SOkA Hradec Králové a existuje její digitalizát. Kde je dnes přístupný a kde jsou další kroniky, zatím nevíme.

    Vím víc k této otázce Kde je dnes digitalizovaná Pamětní kniha obce z let 1923–1938? (otevře formulář)

  4. Částečně zodpovězená

    Kdo sbor dobrovolných hasičů založil?

    Místodržitelství potvrdilo stanovy sboru v červenci 1906, o rok později byl sbor v hasičské župě královéhradecké. Stříkačku za 2 200 K obec kupovala na zápůjčku až v letech 1908–1909. Zbrojnice je podle obce z roku 1906. Nevíme, kdo sbor zakládal a vedl, jakou měl stříkačku a co o sboru píše Zpravodaj 2/2026, který se nám zatím nepodařilo přečíst.

    Co by pomohlo: Zpravodaj Černilovsko 2/2026, fond SDH Divec 1906–1948 (SOkA Hradec Králové), archiv sboru.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Rok založení upřesňuje dobový tisk: stanovy potvrdilo místodržitelství v červenci 1906. Jména zakladatelů zatím neznáme.

    Vím víc k této otázce Kdo sbor dobrovolných hasičů založil? (otevře formulář)

  5. Částečně zodpovězená

    Kdo byl Hynek z Červené Hory, který se roku 1417 přel o Divec?

    Podle Augusta Sedláčka svěřil 19. 7. 1417 král Václav IV. Čeňkovi a Jindřichovi z Vartemberka spor Hynka z Červené Hory s Opatovickým klášterem o Bukovinu a Divec. Místní texty píšou „z Červené Lhoty“. Samotný zápis, na který Sedláček odkazuje, jsme nečetli; nevíme, jak spor skončil ani co se stalo s klášterním dílem vsi po roce 1421.

    Co by pomohlo: Zápis v Archivu třeboňském, na který odkazuje Sedláček; výklad o pánech z Červené Hory.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Jméno opravuje Sedláček (1883): šlo o Hynka z Červené Hory, ne z Červené Lhoty. Královský zápis ani výsledek sporu zatím neznáme.

    Vím víc k této otázce Kdo byl Hynek z Červené Hory, který se roku 1417 přel o Divec? (otevře formulář)

  6. Částečně zodpovězená

    Kam odešel Matouš Sovák, který roku 1742 „zběhl pro víru“?

    Matouš Sovák hospodařil na Andresovském gruntu, největším statku vsi (staré č. 3). Obec píše, že odešel do Polska; turistika.cz cíl neuvádí. Nekatolíci tehdy prchali do pruského Slezska, které dnes leží v Polsku – nejspíš tedy odešel tam.

    Co by pomohlo: Seznam zběhlých poddaných panství Smiřice (rok 1742), matriky Münsterbergu a Husince.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Nejspíš do pruského Slezska (dnes Polsko), kam v roce 1742 mířila celá vlna emigrantů z východních Čech. Záznam o samotném Matoušovi jsme zatím nenašli.

    Vím víc k této otázce Kam odešel Matouš Sovák, který roku 1742 „zběhl pro víru“? (otevře formulář)

  7. Částečně zodpovězená

    Kolik Divečáků se po roce 1781 přihlásilo k evangelíkům a ke kterému sboru?

    turistika.cz uvádí, že po tolerančním patentu z roku 1781 se k evangelické církvi přihlásilo pět diveckých rodin. Místopis Královéhradecko píše o roce 1783 a o čtyřech rolnících, kteří přestoupili k církvi reformované. V Černilově vznikly dva sbory: helvetský (1784) a augsburský (1788).

    Co by pomohlo: Matriky evangelických sborů a. v. a h. v. v Černilově (SOA Hradec Králové, od 1785).

    Souvisí s:

    Odpověď

    Místopis uvádí církev reformovanou, tedy zřejmě černilovský sbor helvetského vyznání. Rok (1781, nebo 1783) a počet (pět rodin, nebo čtyři rolníci) se ve zdrojích liší.

    Vím víc k této otázce Kolik Divečáků se po roce 1781 přihlásilo k evangelíkům a ke kterému sboru? (otevře formulář)

  8. Zodpovězená

    Kdy se divecký krčmář přel se smiřickým kupcem o sůl?

    Obec a turistika.cz kladou spor diveckého krčmáře se smiřickým kupcem o sůl do roku 1697. Martin Kareš, který spor popsal podle písemností panství, uvádí přesná data z let 1686–1687.

    Co by pomohlo: Zápis ze slyšení na smiřickém zámku (1687), článek M. Kareše ve Zpravodaji Černilovsko 10/2004.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Spor začal koncem září 1686 a slyšení v březnu 1687 rozhodlo, že Divečtí smějí kupovat sůl jen ve Smiřicích. Rok 1697 je zřejmě chyba opisu.

    Vím víc k této otázce Kdy se divecký krčmář přel se smiřickým kupcem o sůl? (otevře formulář)

  9. Zodpovězená

    Komu patřil Divec od roku 1634 do zrušení poddanství?

    Po zavraždění Adama Erdmana Trčky roku 1634 se majitelé smiřického panství několikrát vystřídali. Ještě roku 1840 patřil Divec k panství Smiřice-Hořiněves.

    Co by pomohlo: Dějiny panství Smiřice, desky zemské.

    Souvisí s:

    Odpověď

    Smiřické panství drželi: 1634–1636 královská komora, od 1636 Gallasové, od 1685 Šternberkové, od 1761 Paarové, od ledna 1780 Josef II. a Habsburkové (od 1790 jako panství Smiřice-Hořiněves). Divec k němu patřil, jen v darovacím zápisu Gallasovi (1636) chybí; v urbáři z roku 1655 je znovu.

    Vím víc k této otázce Komu patřil Divec od roku 1634 do zrušení poddanství? (otevře formulář)

  10. Zodpovězená

    Kolik má Divec obyvatel dnes?

    K 1. lednu 2026 uvádějí různé weby 261 i 272 obyvatel.

    Co by pomohlo: Údaj ČSÚ „Počet obyvatel v obcích“ k 1. 1. 2026.

    Odpověď

    Obě čísla platí, měří ale něco jiného: 272 je údaj ČSÚ včetně cizinců s pobytem, 261 evidence ministerstva vnitra jen s občany ČR. Oficiální je číslo ČSÚ.

    Vím víc k této otázce Kolik má Divec obyvatel dnes? (otevře formulář)

Kde hledáme odpovědi

Ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové, v obecní kronice, ve zpravodajích a ve vzpomínkách pamětníků. Pomoci může každý.

Nabídnout pomoc (otevře formulář)