Časová osa

Nový zvon a sad Svobody, elektřina, knihovna a spolky; pak okupace, stržená zvonička a odboj v Dehetníku.

1. 1918
   1918

   Zvonek zabavili pro válku, zpráva o republice zastihla ves při posvícení

   Pravděpodobné

   Zvonek z roku 1867, který visel ve „staré zvonilnici“ a vážil 101 liber, byl 20. března 1918 zrekvírován. Zaplaceno za něj bylo 160 K.

   Zpráva o převratu 28. října 1918 zastihla obyvatele Divce „přímo při posvícenské zábavě“.

   Les Dehetník (138 ha 45 a), z větší části majetek smiřického panství, po vzniku republiky zabavili „císařskému rodinnému fondu Habsburků“ a připadl státu. Kdy přesně ho stát převzal, zdroj neuvádí; převzetí statků bývalého c. a k. rodinného fondu upravil zákon č. 354/1921 Sb. ze 12. srpna 1921.

   Dehetník tvořil samostatný honební revír a jeho výnos dával téměř třetinu obecních příjmů z daní. Jméno má les podle dehtu, který se tu kdysi „vyráběl v jámách“.

   Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), Obec Divec, Místopisy, hrady.cz, Zákon č. 354/1921 Sb.

   Otevřená otázka: Dostali divečtí rolníci po roce 1918 půdu z velkostatku?

2. 1919
   1919

   Ves dostala nový zvon a na návsi vysadila sad Svobody

   Pravděpodobné

   Roku 1919 dostala ves nový zvon od J. Bělohoubka z Pražského Předměstí u Hradce Králové. Vážil 42 kg, nesl nápis „Divec 1919“ a stál 890 Kč.

   Na obecní návsi vysadili 19. dubna jabloňový „sad Svobody“ a 12. října vznikla místní osvětová komise.

   Téhož roku uložil první knihovnický zákon č. 430/1919 Sb. z 22. července 1919 všem obcím zřídit veřejnou knihovnu. Do roku 1920 pak počet obecních knihoven vzrostl z 1 133 na 3 342. Místní knihovna v Divci vznikla roku 1921.

   Roku 1919 vyšla také sbírka Františka Ladislava Sála Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. V hesle Divec vykládá jméno vsi a otiskuje pověst „Lakomec a jeho konec“: lakomý sedlák najde při klučení pařezu kotel peněz, kolem tančí trpaslíci, a když na poklad skočí, propadne se i s ním.

   V sousedním Černilově se 15. června 1919 volilo obecní zastupitelstvo podle nového volebního řádu.

   Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), Knihovna plus (2017), František Ladislav Sál (1919), s. 64–66, Kronika Černilova (1918–1938)

3. 1920
   1920–1921

   Vznikl divadelní odbor a ves založila místní knihovnu

   Pravděpodobné

   Roku 1920 vznikl při Republikánské straně čs. venkova (agrárníků) divadelní odbor.

   Sčítání lidu 16. února 1921 napočítalo 48 domů a 266 obyvatel české národnosti; 145 se hlásilo ke katolické církvi a 121 k českobratrským evangelíkům. Sčítací operát z roku 1921 je ve Státním okresním archivu v Hradci Králové digitalizovaný po jednotlivých domech, pro tuto kroniku ho ale zatím nikdo nepřečetl.

   Místní knihovnu založili 25. srpna 1921. Okresní osvětová komise podle zprávy z 1. listopadu přizvala Divec k přednáškovým střediskům ve Slatině, Libranticích a Černilově. Sbor dobrovolných hasičů téhož roku daroval 20 K menšinovým školám.

   Zdroje: turistika.cz, Z kraje i podhoří (1923), s. 27, ČSÚ, Historický lexikon obcí, SOkA HK, sčítací operáty, Stráž osvěty, 1. 11. 1921, s. 132, Naše menšiny (1921)

4. 1923
   1923

   Vznikla Hospodářsko-živnostenská beseda, obec začala psát pamětní knihu

   Pravděpodobné

   Hospodářsko-živnostenská beseda, která nakupovala stroje, byla ustavena 2. května 1923. Její písemnosti z let 1923–1933 jsou ve Státním okresním archivu v Hradci Králové.

   Roku 1923 stálo ve vsi 48 domů a žilo tu 263 obyvatel, 135 evangelíků a 128 katolíků. Nejvíc bylo rolníků, celkem 35; vedle nich tu žili kovář, kolář, dva tesaři, dva truhláři, dva obuvníci, šest zedníků, obchodník a hostinský.

   Rokem 1923 začíná Pamětní kniha obce Divec, vedená do roku 1938. Je uložená ve Státním okresním archivu v Hradci Králové a byla digitalizována; online ale dostupná není a pro tuto kroniku ji zatím nikdo nepřečetl.

   Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), SOkA HK, Hospodářská beseda, Z kraje i podhoří (1923), s. 27, Pamětní kniha obce 1923–1938

   Otevřená otázka: Kde je dnes digitalizovaná Pamětní kniha obce z let 1923–1938?

5. 1925
   1925

   Do vsi dorazila elektřina, pět domků přešlo od Černilova

   Pravděpodobné

   Z Hradce Králové přivedli do Divce elektrický proud 26. července 1925; podle obce tehdy ves „poprvé rozzářilo elektrické světlo“.

   Místní síť provozovalo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod elektrické síly v Divci. Jeho valné hromady se v letech 1926–1935 konaly v hostinci Václava Medka čp. 35 a řešily mimo jiné schodek z let 1925 a 1926. Písemnosti družstva z let 1925–1952 jsou ve Státním okresním archivu v Hradci Králové.

   Téhož roku se k Divci připojilo pět domků, které dosud patřily k Černilovu, a dostaly nová čísla popisná:

   • čp. 191 – nově čp. 49
   • čp. 221 – nově čp. 53
   • čp. 231 – nově čp. 52
   • čp. 232 – nově čp. 51
   • čp. 247 – nově čp. 50

   Místopis Královéhradecko dodává, že domky připojili ke katastru Divce, ale „ke škole patřila už dříve“.

   Upravovala se náves, zpevňovaly chodníky a vysazovaly aleje. Do Medkova hostince čp. 35 uhodil 27. května blesk. Ve volbách téhož roku dostala v Divci nejvíc hlasů republikánská strana, po ní lidová.

   Ze sousedního Černilova vyjel 3. října 1925 do Hradce Králové první státní autobus.

   Zdroje: turistika.cz, Obec Divec, SOkA HK, elektrárenské družstvo, Zemědělské a družstevní listy, Královéhradecko (1928–1935), s. 33–34, Kronika Černilova (1918–1938)

   Otevřená otázka: Odkud šel do Divce v roce 1925 elektrický proud?

6. 1928
   1928

   Soukromá autobusová linka spojila Opočno s Hradcem Králové

   Pravděpodobné

   Roku 1928 vznikla soukromá autobusová linka Opočno – Hradec Králové. Web turistika.cz ji uvádí v dějinách Divce, výslovně ale nepíše, že vedla přes ves.

   Zdroj: turistika.cz

7. 1929
   4. 7. 1929

   Větrná smršť poškodila stavení i lesy

   Pravděpodobné

   Velká větrná smršť poškodila 4. července 1929 v Divci hlavně čp. 24, 35, 7, 6, 45 a 50. Podle kroniky sousedního Černilova přišla vichřice v půl osmé večer a zničila lesní porosty. Evangelický časopis Český bratr k tomu poznamenal: „Podobně jest postižena i obec Divec.“

   Zdroje: turistika.cz, Kronika Černilova (1918–1938), Český bratr (1929), č. 9, s. 226

8. 1929
   1929–1934

   Hospodářskou krizi pomohla přečkat vlastní pole

   Pravděpodobné

   Světová hospodářská krize let 1929–1934 postihla Divec podle obce a Místopisů méně, protože místní stavaři – zedníci a tesaři – měli každý kus vlastního pole. Už roku 1923 žilo ve vsi šest zedníků a dva tesaři.

   Zdroje: Obec Divec, Místopisy, Z kraje i podhoří (1923), s. 27

9. 1930
   1930

   Vyhořela dvě stavení a málem i les Dehetník

   Pravděpodobné

   Stavení čp. 34 a 33 vyhořela 20. června 1930.

   V létě téhož roku les Dehetník „málem vyhořel“. Národní listy z 9. července 1930 psaly, že oheň jako první zpozoroval poustevník, který v lese žil, a dusil ho hlínou.

   Sčítání lidu roku 1930 napočítalo 254 obyvatel a 58 domů; domů přibylo mimo jiné tím, že se roku 1925 připojilo pět černilovských domků. Ke katolické církvi se hlásilo 141 obyvatel, k českobratrským evangelíkům 107, dva k církvi československé a čtyři k jiným. Sousední Černilov měl tehdy 1 873 obyvatel ve 352 domech.

   Přehled výsledků voleb do poslanecké sněmovny vydaný roku 1930 uvádí v Divci zřejmě 157 oprávněných voličů a 149 odevzdaných hlasů.

   Zdroje: turistika.cz, hrady.cz, ČSÚ, Historický lexikon obcí, Místopis okresu HK (1941), Výsledky voleb 1930, s. 18, Kronika Černilova (1918–1938)

10. 1931
    30. 8. 1931

    Divec podpořil stavbu Masarykovy školy v Černilově

    Pravděpodobné

    V sousedním Černilově otevřeli 30. srpna 1931 Masarykovu jubilejní měšťanskou školu, stavěnou v letech 1930–1931. Divec patřil k přiškoleným obcím, které stavbu podporovaly. Vlastní jednotřídní obecnou školu si přitom ponechal.

    Zdroje: turistika.cz (škola v Černilově), Seznam národních škol (1934), s. 71

11. 1932
    1932–1936

    Škola dostala obraz prezidenta, v čp. 44 vznikl obchod

    Pravděpodobné

    Okresní věstník pro politický okres královéhradecký přinášel v letech 1932–1936 i drobné zprávy z Divce. Roku 1932 dala obec 220 Kč pohořelým ve Vážci. Obvodním lékařem byl dr. Václav Novotný v Černilově. Škola dostala roku 1935 darem obraz prezidenta. V čp. 44 vznikl obchod se smíšeným zbožím; živnost byla udělena roku 1936.

    Jako správce školy uvádí věstník roku 1933 J. Strnada. Úřední Seznam národních škol z roku 1934 potvrzuje, že škola v Divci měla jednu třídu a učil v ní Josef Strnad (nar. 1892).

    Lidé z Divce zasedali i v okresních peněžních a družstevních orgánech: Jan Medek z Divce v ředitelstvu Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové (1920–1924), Václav Franc z Divce v dozorčí radě okresního družstva (1926–1940). Zda je to týž Jan Medek jako legionář z let 1917–1920, nevíme.

    Zdroje: Okresní věstník HK (1932–1936), Seznam národních škol (1934), s. 71, Okresní záložny (1932), s. 180, Družstevní věstník Královéhradecka

12. 1934
    25. 5. 1934

    Pilot Josef Hájek zahynul při pádu letounu u Věkoš

    Pravděpodobné

    Na vojenském letišti u Věkoš zahynul 25. května 1934 jednadvacetiletý svobodník Josef Hájek od Leteckého pluku 4, rodák z Divce. Při úkolovém letu s letounem Š-16 se stroj hned v první zatáčce dostal do vývrtky a zřítil se kolmo doprostřed letiště.

    Spolu s ním zahynul střelec, o čtyři roky starší desátník v záloze Jaroslav Pánek ze Šebkovic u Moravských Budějovic, který přijel ke svému pluku absolvovat měsíční let.

    Neštěstí popsal roku 2010 Hradecký deník v seriálu o historii hradeckého letiště, sestaveném podle záznamů Zdeňka Doubka. Web turistika.cz označuje Hájka za „nejvýznamnějšího zdejšího rodáka“ a místo neštěstí nazývá „letiště u Ruseku“.

    Zdroje: Hradecký deník (seriál o letišti), turistika.cz

    Otevřená otázka: Kde bydlel a kde je pohřben pilot Josef Hájek?

13. 1935
    1935

    U Jakubovy studánky posvětili nový kříž, obec postavila silnici

    Pravděpodobné

    U Jakubovy studánky v Dehetníku posvětili 11. srpna 1935 nový kříž, který dal postavit Josef Souček z čp. 5. Nahradil kříž z roku 1910 a stojí o několik metrů dál, nad studánkou a čelem k cestě. Světili ho děkan Msgre. Josef Unger z Černilova a kaplan P. Ferdinand Houba.

    Studánka je zakreslená už v josefínském katastru a podle hrady.cz dávala vodu i v největším suchu.

    Téhož roku postavila obec novou silnici.

    Zdroje: hrady.cz, turistika.cz

14. 1936
    1936–1937

    V Divci vysadili Švehlovu alej a konal se tu župní sjezd hasičů

    Pravděpodobné

    Podél nové silnice vysadili 20. března 1936 ovocnou Švehlovu alej, pojmenovanou zřejmě po agrárním předsedovi vlády Antonínu Švehlovi. Téhož roku se opravovala hasičská zbrojnice z roku 1906.

    V Divci se 11. července 1937 konal župní hasičský sjezd.

    Zdroje: turistika.cz, Obec Divec

15. 1938
    1938

    Rokem mobilizace končí obecní pamětní kniha

    Pravděpodobné

    Rokem 1938 končí Pamětní kniha obce Divec, vedená od roku 1923. Je uložená ve Státním okresním archivu v Hradci Králové; co do ní obec za těch patnáct let zapsala, zatím nevíme.

    Jiné zprávy o Divci z tohoto roku nemáme. V sousedním Černilově zažili v květnu 1938 částečnou mobilizaci a 23. září všeobecnou.

    Zdroje: Pamětní kniha obce 1923–1938, Kronika Černilova (1918–1938)

    Otevřená otázka: Kde je dnes digitalizovaná Pamětní kniha obce z let 1923–1938?

16. 1939
    1939

    Adresář protektorátu uvádí v Divci 255 obyvatel, hostinec a kováře

    Pravděpodobné

    Adresář Protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 uvádí Divec v nadmořské výšce 265 m s 255 obyvateli. Ze zdejších podniků jmenuje družstvo pro rozvod elektřiny, hostinec Václava Medka a kováře Josefa Židka.

    V adresáři okresu z roku 1903 byl kovářem Václav Pavel a hostinským Jan Mrdek.

    Zdroje: Adresář Protektorátu (1939), s. 119, Adresář okresu HK (1903), s. 53

17. 1939
    1939–1945

    Za okupace museli mladí na nucené práce, zvoničku strhli

    Pravděpodobné

    Za okupace byli podle obce vězněni dva místní občané a „na nucenou práci do Říše bylo nakomandováno 6 mladých lidí“. V sousedním Černilově postihly nucené práce nejvíc ročníky 1920–1922.

    Za války strhli dřevěnou zvoničku na návsi a zvon – zřejmě ten z roku 1919 – roztavili. Kdy přesně, zdroje neuvádějí; titulek „Po 80 letech nový zvon v Divci“ ze Zpravodaje z roku 2021 ukazuje zhruba na rok 1941.

    Zdroje: Obec Divec, Hradecký deník, Zpravodaj Černilovsko 5/2021, s. 24–27 (titulek článku), Kronika Černilova (1939–1945)

    Otevřená otázka: Kdy za druhé světové války zvoničku strhli a zvon roztavili?

18. 1941
    25. 3. 1941

    Národní listy psaly o vsi s kovářem na pečeti

    Pravděpodobné

    Národní listy otiskly 25. března 1941 článek „Ves s kovářem ve znaku“. Obec podle něj měla na pečeti kováře u kovadliny s kleštěmi. Podle podání stával kovář při staré stezce míli od Hradce, a proto si ho obec dala do znaku – to je ovšem pověst. Jak stará pečeť je, nevíme.

    Pečeť popisuje i místopis Královéhradecko: kovář tluče kladivem do kovadliny, vlevo od něho jsou kleště. Kovářské kladivo a kleště nese i znak, který obec dostala roku 2003.

    Zdroje: Národní listy, 25. 3. 1941, s. 3, Královéhradecko (1928–1935), Registr komunálních symbolů

    Otevřená otázka: Jak stará je obecní pečeť s kovářem a zachoval se její otisk?

19. konec 1944 – květen 1945
    konec 1944 – květen 1945

    Partyzánská četa „Jiří“ působila z lesa Dehetník

    Pravděpodobné

    Koncem roku 1944 založil poručík Jiří Stránský z čp. 48 ilegální skupinu, partyzánskou četu „Jiří“, která v letech 1944–1945 využívala les Dehetník.

    Podle Místopisů, které jméno velitele píší „Stánský“, začínala skupina s osmi muži a později přibyli další, i z Černilova. Ničila zařízení na železnici, kladla před kolony německých aut „ježky“, připravovala obyvatele na převzetí moci a v převratových dnech pomáhala pročesávat okolní lesy.

    Ze skupiny zahynuli Josef Bulis a Václav Dvořák z Černilova; jak, líčí zdroje různě.

    Zdroje: hrady.cz, Místopisy, Kronika Černilova (1939–1945)

    Otevřená otázka: Kdo patřil k četě „Jiří“ a jak zahynuli Bulis a Dvořák?

20. květen 1945
    květen 1945

    Josef Bulis a Václav Dvořák z čety „Jiří“ zahynuli v květnu 1945

    Nejisté / rozpor ve zdrojích

    Dva členové čety „Jiří“, Josef Bulis a Václav Dvořák z Černilova, zahynuli v květnu 1945. Jak se to stalo, se zdroje rozcházejí.

    Podle Místopisů zemřeli „při odzbrojování německých letců na pouchovském letišti“.

    Kronika Černilova vypráví jinak: po výzvě rozhlasu 5. května šli s četníky Václavem Volákem a Josefem Benešem pro zbraně ukryté ve strážní budově v poli mezi Bukovinou a Rusekem a cestou zpět je zasáhla těžká protiletadlová palba. Pohřbeni byli 12. května 1945 z haly černilovské školy.

    • Místopisy uvádí při odzbrojování letců na pouchovském letišti
    • Kronika Černilova (1939–1945) uvádí protiletadlová palba cestou se zbraněmi 5. 5.

    Otevřená otázka: Kdo patřil k četě „Jiří“ a jak zahynuli Bulis a Dvořák?

21. květen–červen 1945
    květen–červen 1945

    Obec sbírala na pomoc Praze, v červnu tu tábořil sovětský pluk

    Pravděpodobné

    Hned v prvních dnech po osvobození uspořádala obec sbírku „Pomoc Praze“. V červnu se v obci utábořil sovětský pluk, který se přes Kladsko vracel domů. Na „přátelský styk“ s ním obyvatelé podle Místopisů dodnes rádi vzpomínají.

    Kdy byl osvobozen Divec, zdroje neuvádějí. Do Hradce Králové vstoupila Rudá armáda 9. května kolem šesté ráno ze čtyř směrů – od Třebechovic, Dobrušky, Jaroměře a Holic. Do sousedního Černilova přijel týž den ve čtyři odpoledne první rudoarmějec, rozvědčík na koni.

    V Černilově se 2. června 1945 na dva dny ubytoval sovětský dělostřelecký oddíl; zda souvisí s plukem v Divci, nevíme.

    Zdroje: Místopisy, Hradecký deník (osvobození), Kronika Černilova (1939–1945), Kronika Černilova (po 1945)