Časová osa

Roku 1500 koupili Divec Trčkové a připojili ho ke Smiřicím. Gruntovní knihy od té doby jmenují sedláky, krčmáře i rychtáře.

1. 1500
   14. 5. 1500

   Mikuláš Trčka z Lípy koupil „ves Zdívce“ ke smiřickému panství

   Doloženo

   Ve čtvrtek před svatou Žofií, 14. 5. 1500, zapsali do desk zemských prodej, kterým Divec přešel ke Smiřicím. Petr Adršpach z Dubé, z Náchoda a na Rysmburce v něm přiznal, že prodal své dědictví Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy: Královu Lhotu, „ves Zdívce, dvory kmetcí s platem“, Bukovinu, Lejšovku s poplužním dvorem, Vlkov a Smržov. Cena zněla „puol čtvrta tisíce kop grošů pražských českých“, tedy 3 500 kop.

   K prodeji patří soupis platů. Stojí v něm nejstarší obyvatelé Divce, které známe jménem:

   • Jan platil „½ kopy 5 grošů“ o svatém Jiří a stejně o svatém Havlu, ženních peněz 14 grošů z 1 lánu a 2 prutů dědiny;
   • Bílý Matouš platil 22½ groše, ženních peněz 9 grošů z 9 prutů;
   • Kocuorkuov syn, tedy syn Kocourkův, platil 15 grošů, ženních peněz 6 grošů ze 6 prutů.

   Mikuláš mladší Trčka koupil smiřické panství roku 1498 od dědiček Valečovských a držel ho až do své smrti roku 1516. Panství mělo tehdy 17 obcí, mezi nimi Smiřice, Holohlavy, Lužany a části Bukoviny a Vlkova. Vsi koupené roku 1500 k němu Trčka připojil. Trčkové pak drželi Smiřice až do let 1634/1636.

   Zápis zachytil i tehdejší podobu jména vsi – „Zdívce“; stejný tvar uvádí jazykovědec Antonín Profous. Výpis ze smiřických pamětí podává prodej stručněji: „Královou Lhotu s 9 dvory, Zdivec, Bukovinu, Lejšovku a Vlkov za 3 500 kop“ – Smržov v něm chybí.

   Zdroje: Martin Kareš (prodej 1500), DZV 6 F 7–8, Pozůstatky desk zemských II, s. 528–529, smirice.eu (majitelé panství), Antonín Profous, heslo Divec, Paměti Smiřic

2. 1501
   1501

   Trčka přikoupil další díl Divce od Vojslava z Kunčího

   Pravděpodobné

   Rok po velké koupi rozšířil Mikuláš Trčka z Lípy své držení v Divci: za 100 kop grošů koupil od Vojslava z Kunčího jeho dědictví v Bukovině a v Divci u Hradce Králové. Zápis v deskách zemských (DZV 6 E 29) cituje v poznámce kniha Dějiny královského města Pelhřimova z roku 1936.

   Vedle dílu, který Trčka koupil roku 1500 od Petra Adršpacha, tedy v Divci existoval ještě další, zřejmě menší díl jiného držitele. Zda ves zůstala rozdělená i v dalších desetiletích, je zatím otevřená otázka.

   Zdroje: Dějiny Pelhřimova (1936), s. 200, pozn. 179, Martin Kareš (prodej 1500), DZV 6 F 7–8

   Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

3. 1548
   1548

   Slatinu koupil Aleš Rodovský, podle místních textů pán i Divce

   Pravděpodobné

   Roku 1548 koupil Aleš (Alš) Rodovský z Hustířan od Jana z Pernštejna Slatinu s výsadní krčmou, Svinary a Svinárky se Svinarským rybníkem. Zaplatil za ně 1 650 kop grošů českých a kolem roku 1550 postavil ve Slatině tvrz.

   Slatina se „již 1532“ připomíná jako ves města Hradce Králové. Po stavovském odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. statky města a v listopadu 1547 je prodal Janovi z Pernštejna – a od něj pak Slatinu koupil Rodovský.

   Divecké texty uvádějí: „Od poloviny 16. století náležela vesnice Alšovi Rodovskému z Hustířan.“ Po něm jmenují další pány – Hrušovské, Bořka z Dohalic, Mladotu ze Solopisk, Hamzu ze Zábědovic a nakonec Trčku – a jejich pořadí se kryje s majiteli Slatiny. Divec přitom od roku 1500 patřil ke smiřickému panství a jeho gruntovní zápisy jdou od roku 1561 bez přerušení. Ke Slatině tedy mohl patřit jen menší díl vsi; žádný zdroj to ale výslovně neříká, a tak to zůstává otevřenou otázkou.

   Zdroje: turistika.cz (Slatina), turistika.cz (Svinárky), turistika.cz, Obec Divec, Martin Kareš, Martin Kareš (prodej 1500), DZV 6 F 7–8

   Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

4. 1559
   1559

   Slatinskou tvrz koupil Bohuš Hrušovský

   Pravděpodobné

   Roku 1559 koupil slatinskou tvrz se statkem Bohuš Hrušovský. Text o Slatině na turistika.cz mu dává predikát „z Hrušovan“, divecké texty píší o „Hrušovských z Hrušova“.

   Divecké texty řadí Hrušovské mezi pány, kterým od poloviny 16. století patřil Divec. Jejich řada se kryje s majiteli Slatiny; zda ke Slatině patřil i díl Divce, zatím nevíme.

   Zdroje: turistika.cz (Slatina), turistika.cz

   Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

5. 1561
   1561

   Havel Lorenc převzal statek – nejstarší gruntovní zápis Divce

   Pravděpodobné

   Roku 1561 převzal Havel Lorenc od dědiců statek se starým číslem 3. Podle přehledu diveckých usedlostí, který sestavil Martin Kareš, je to nejstarší zápis v gruntovních záznamech smiřické části vsi.

   „Stará čísla“ v Karešových přehledech z let 1561–1728 nejsou čísla popisná. Domy se číslovaly až podle dekretu z roku 1770 a roku 1805 se přečíslovaly, takže stará čísla se s pozdějšími nekryjí. Divecké zápisy z let 1590–1688 obsahuje gruntovní kniha rychty librantické (pro Librantice, Libníkovice, Divec a Svinary), uložená ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové, v oddělení Zámrsk (inv. č. 4968).

   Vrchností smiřické části vsi byli majitelé smiřického panství. Do roku 1601 se v něm vystřídali:

   • Mikuláš mladší Trčka z Lípy (1498–1516) a Johanka Kroměšínová z Březovic (do 1516);
   • bratři Jan, Vilém, Jindřich, Herkul, Zdeněk a Mikuláš Trčkové (1516–1532);
   • Mikuláš Trčka (1533–1540);
   • Vilém Trčka z Lípy a na Veliši (1540–1569), který roku 1549 spojil Smiřice s Opočnem;
   • Barbora z Bibrštejna (1569–1585);
   • Jan Jetřich starší ze Žerotína (1585–1588), v letech 1589–1590 spolu s Burianem a Mikulášem Trčkou;
   • Vilém a Kryštof Jaroslav Trčkové (1590–1596);
   • Kryštof Jaroslav Trčka (1596–1601).

   Zdroje: Martin Kareš, smirice.eu (číslování domů), SOA HK, Velkostatek Smiřice, inv. č. 4968, smirice.eu (majitelé panství)

6. 1563
   17. 9. 1563

   Slatinu po smrti Hrušovského koupil Mikuláš Bořek z Dohalic

   Pravděpodobné

   Po smrti Bohuše Hrušovského koupil slatinskou tvrz Mikuláš Bořek z Dohalic mladší; text o Slatině na turistika.cz k tomu uvádí datum 17. 9. 1563. Divecké texty ho jmenují „Mikuláš Bořek Dohalský“ a počítají ho mezi pány Divce.

   Bořkové drželi Slatinu do roku 1576, kdy ji Melchisedech Bořek prodal Zikmundovi Mladotovi ze Solopisk.

   Zdroje: turistika.cz (Slatina), turistika.cz

   Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

7. 1572
   1572

   Statek se starým číslem 9 držel Václav Lorenc

   Pravděpodobné

   Roku 1572 držel statek se starým číslem 9 Václav Lorenc. Uvádí to Martin Kareš v přehledu diveckých usedlostí, který sestavil podle pozemkových knih smiřického panství. Dalším držitelem tohoto statku, kterého přehled jmenuje, je až Jan Řehák; ten ho převzal roku 1592.

   Příjmení Lorenc se v Divci objevuje i jinde: roku 1561 převzal statek se starým číslem 3 Havel Lorenc a roku 1601 přešel týž statek na Václava Lorence. Zda šlo o jednu rodinu, přehled neříká. Stará čísla přitom nejsou čísla popisná – domy se číslovaly až podle dekretu z roku 1770.

   Zdroje: Martin Kareš, smirice.eu (číslování domů)

8. 1576
   1576

   Slatinu koupil Zikmund Mladota ze Solopisk

   Pravděpodobné

   Roku 1576 prodal Melchisedech Bořek Slatinu, Svinary a Svinárky Zikmundovi Mladotovi ze Solopisk „na Nevraticích“. Divecké texty počítají Zikmunda Mladotu mezi pány vsi.

   Podle Ottova slovníku naučného byl Zikmund nejstarší z bratrů Mladotů ze Solopisk. Držel Nevratice, od roku 1576 i Slatinu, a zemřel bezdětný před rokem 1592.

   Zdroje: turistika.cz (Slatina), Ottův slovník naučný, turistika.cz

   Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

9. 1581
   1581–1588

   Urbář z roku 1588 zapsal Divec mezi vsi smiřického panství

   Pravděpodobné

   Z roku 1588 pochází urbář smiřického panství, v němž je Divec zapsán mezi jeho vesnicemi. August Sedláček ho řadí mezi vsi, které proti rozsahu panství z roku 1533 přibyly. Ves stojí také mezi vesnicemi urbáře smiřického panství, který roku 1877 otiskly Památky archaeologické. Originál urbáře z roku 1588 je uložen ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové, v oddělení Zámrsk (fond Velkostatek Smiřice, inv. č. 5092, kniha 3218).

   Z přehledu usedlostí, který podle pozemkových knih sestavil Martin Kareš, známe i lidi, kteří v Divci v těch letech hospodařili („staré číslo“ není číslo popisné):

   • 1581 Martin Zahradník (zahrada);
   • 1587 Václav Link (zahrada a chalupa, staré č. 16);
   • 1588 Havel, „starý rychtář“ (statek);
   • 1588 Jiřík Zahradník (krčma, rychta a statek po Jiříku Švorcovi, k tomu zahrada, staré č. 23);
   • 1588 Václav Bednář (chalupa, staré č. 20);
   • 1588 Jan Aksler (staré č. 18).

   Zdroje: Martin Kareš, smirice.eu (prameny panství), August Sedláček (1883), Památky archaeologické (1877), s. 789–790

10. 1592
    1592–1611

    Krčmu a rychtu držel Štěpán Divecký, po něm Jan Duchaň

    Pravděpodobné

    Z přelomu 16. a 17. století uvádí přehled Martina Kareše ve smiřické části Divce tyto převody:

    • 1592 Jan Řehák (statek se starým číslem 9);
    • 1594 Matouš Bednář;
    • 1601 Urban Havlů, který převzal statek po otci Havlovi, starém rychtáři, a Václav Lorenc (staré č. 3);
    • 1605 Štěpán Divecký (krčma a rychta, po otci);
    • 1611 Jan Duchaň (krčma, rychta a statek).

    Krčma a rychta byly v 16. a 17. století spojené se statkem se starým číslem 5. Mezi selskými grunty 17. století jmenuje obec grunty Pultarovský, Hrnčířovský, Andresovský a Duchanský.

    Zdroje: Martin Kareš, Obec Divec

11. 1617
    1617–1627

    Na divecké grunty přišli noví hospodáři, vznikl další urbář panství

    Pravděpodobné

    Podle přehledu Martina Kareše převzali v dalších letech divecké usedlosti:

    • 1617 Adam Pavlů (krčma);
    • 1619 Tomáš Řezač (zahrada, staré č. 23);
    • 1620 Jan Poduška;
    • 1621 Jan Lochman, krejčí (statek po Urbanu Havlovi), a Martin Lochman (krčma);
    • 1622 Fridrich Klaus (staré č. 3);
    • 1623 Jiřík Řehák;
    • 1625/1626 Matouš Kryl (krčma);
    • 1627 Pavel Lochman a Martin Lochman (staré č. 3).

    Z roku 1619 pochází další urbář smiřického panství, uložený v Zámrsku (inv. č. 5093, kniha 3219). Karešova tabulka z něj uvádí mezi diveckými hospodáři mimo jiné tato jména: Václav Urban, Jiřík Falta, Jiřík Šmákal (krejčí), Jiřík Řehák, Matouš Bednář, Jíra Pulter, Jan Mejsnar, Matěj Pultar, Veronika Janáčková, Adam Chlad, Jan Pamánek, Václav Vavřinka a Alžběta Luderová. Jména jsme zatím četli jen ve strojovém výtahu tabulky; ke kterým usedlostem patřila, a zda všechna k roku 1619, ještě ověřujeme.

    Roku 1625 získala Marie Magdalena Trčková, matka Adama Erdmana Trčky, směnou s Albrechtem z Valdštejna Hořiněves a další vsi. Divec později patřil ke spojenému panství Smiřice-Hořiněves.

    Zdroje: Martin Kareš, smirice.eu (prameny panství), Martin Kareš (urbáře 1588–1730), smirice.eu (majitelé panství), SOA HK, Velkostatek Smiřice

12. 1624
    1624

    Divec podle místních textů držel Jan Hamza ze Zábědovic

    Pravděpodobné

    „Roku 1624 ji držel Jan Hamza ze Zábědovic,“ píše o Divci turistika.cz. Další podrobnosti o jeho držení zdroje neuvádějí.

    Hamzové ze Zábědovic tehdy drželi také statek Slatinu; Adamu Erdmanovi Trčkovi ho prodali roku 1629, nebo 1631 – zdroje se v tom liší. Smiřické panství, k němuž Divec patřil od roku 1500, přitom drželi Trčkové z Lípy až do let 1634/1636. Údaj o Hamzovi se tak může týkat jen dílu vsi, který patřil ke Slatině – žádný zdroj to ale výslovně neříká.

    Zdroje: turistika.cz, turistika.cz (Slatina), Josef Duška (1887), smirice.eu (majitelé panství)

    Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

13. 1629/1631
    1629/1631

    Adam Erdman Trčka koupil Slatinu, podle místních textů i Divec

    Pravděpodobné

    Divecké texty uvádějí, že ves „v roce 1631 přešla do vlastnictví Adama Erdmana Trčky z Lípy“. V týchž letech koupil Trčka sousední statek Slatinu; v roce koupě a ve jménu prodávajícího se ale zdroje rozcházejí.

    Podle turistika.cz koupil Adam Erdman Trčka roku 1631 Slatinu, Svinary a Svinárky „od Jana Hamzy Bořka ze Zábědovic za 15 000 zlatých rýnských“. Josef Duška (1887) píše, že statek Slatina „s tvrzí, vsí a dvorem poplužním“ koupil Trčka už roku 1629 od Petra Hamzy Bořka ze Zábědovic, za stejnou cenu a k panství Nové Město nad Metují.

    Pro Divec platí rok 1631 jen tehdy, pokud jeho díl skutečně patřil ke Slatině. Smiřická část vsi byla součástí panství, které Trčkové drželi až do let 1634/1636.

    Zdroje: Obec Divec, turistika.cz, turistika.cz (Slatina), Josef Duška (1887), turistika.cz (Svinárky), smirice.eu (majitelé panství)

    Otevřená otázka: Byl Divec v 16. a 17. století rozdělen mezi Smiřice a Slatinu?

14. 1630
    1630

    Jiřík Franc převzal spáleniště, statek se rozdělil na tři díly

    Pravděpodobné

    Roku 1630 převzal Jiřík Franc po Pavlu Lochmanovi „spáleniště“ – vyhořelý statek, který kdysi patřil starému rychtáři Havlovi. Proč statek vyhořel, zápisy neuvádějí.

    Statek pak rozdělili na tři díly:

    • 1630 Jan Sochor (staré č. 8);
    • 1632 Jiřík Andres (staré č. 10);
    • 1643 Jan Šteklar (staré č. 7).

    Z týchž let uvádí Karešův přehled i další převody: roku 1629 převzal Jan Poduška statek se starým číslem 3, roku 1630 Matouš Hejcman usedlost se starým číslem 18 a roku 1633 Jan Flejšar chalupu se starým číslem 14.

    Zdroj: Martin Kareš