Časová osa
Od pravěkých nálezů po dnešní obec: co o Divci víme a odkud to víme.
- Rok
- Zdroj
- Jistota
Jak jisté údaje jsouDoloženoPravděpodobnéNejisté – bez doloženého prameneNejisté / rozpor ve zdrojích
Součástí Černilova
1976–1991
Šestnáct let spravoval Divec národní výbor v Černilově; od roku 1980 byl i úředně jeho částí.
Správu Divce převzal společný národní výbor v Černilově
PravděpodobnéOd 1. ledna 1976 byl Divec připojen k Černilovu. Shodně to uvádí turistika.cz i archivní rejstřík ARON, který podle publikace P. Mrkvičky (2004) vede Divec od tohoto dne do 31. prosince 1991 jako část obce Černilov.
Historický lexikon obcí Českého statistického úřadu ale rozlišuje sloučení obcí od stavu, kdy několik obcí mělo jeden společný místní národní výbor (MNV), aniž se sloučily. Podle lexikonu se Divec stal úředně částí Černilova až 1. července 1980. Nejspíš to tedy proběhlo ve dvou krocích: od roku 1976 Divec spravoval společný, takzvaný střediskový národní výbor v Černilově a samostatnou obcí přestal být o čtyři a půl roku později. Rozhodnutí okresního nebo krajského národního výboru, které by to potvrdilo, jsme zatím nenašli.
K Černilovu se na přelomu dubna a května 1976 připojily také Libníkovice a Výrava. Národních výborů tehdy ubývalo v celé zemi, podle lexikonu po celá 70. léta a v první polovině 80. let.
Zdroje: turistika.cz, ARchiv ONline (rejstřík), P. Mrkvička (2004), s. 191, ČSÚ, lexikon 1869–2005 (úvod), s. ~15, ČSÚ, Historický lexikon obcí IV, s. 82, Kronika Černilova (po 1945)
Otevřená otázka: Kdy se Divec stal součástí Černilova – roku 1976, nebo 1980?
Starou školu převzala knihovna pro okresní archiv
PravděpodobnéBudovu bývalé školy, kde po jejím zániku sídlil místní národní výbor a byla v ní knihovna, převzala roku 1977 Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové „a využila ji pro potřeby královéhradeckého okresního archivu“. Obec píše přímo o depozitáři Okresního archivu v Hradci Králové.
Dokdy tu archiv své písemnosti ukládal, nevíme. Později dalo zastupitelstvo starou školu kvůli špatnému stavu zbořit.
Zdroje: turistika.cz, Obec Divec
Otevřená otázka: Kde přesně stála stará škola a kdy ji zbořili?
V Divci dokončili přístavbu prodejny
PravděpodobnéRoku 1979 byla v Divci dokončena přístavba prodejny.
Obchod ve vsi býval i dřív: podle knihy Z kraje i podhoří tu roku 1923 žil jeden obchodník a podle Okresního věstníku vznikl roku 1936 v čp. 44 obchod se smíšeným zbožím. Zda prodejna z roku 1979 na některý z nich navazovala, nevíme.
Zdroje: turistika.cz, Z kraje i podhoří (1923), s. 27, Okresní věstník HK (1932–1936), ročník 1936
Divec se úředně stal částí obce Černilov
DoloženoHistorický lexikon obcí Českého statistického úřadu vede Divec od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 jako část obce Černilov. Přesná data územních změn uvádí lexikon od roku 1965, takže 1. 7. 1980 je den, kdy změna úředně nastala – nikoli datum sčítání. Teprve tehdy přestal být Divec samostatnou obcí i na papíře.
Při sčítání lidu téhož roku žilo na území dnešního Divce 128 obyvatel ve 44 domech, o 25 méně než v roce 1970.
K Černilovu se v květnu 1980 připojily také Libřice a Lejšovka.
Zdroje: ČSÚ, Historický lexikon obcí IV, s. 82, ČSÚ, metodika lexikonu, ČSÚ, Historický lexikon obcí, Divec, 1970 a 1980, Kronika Černilova (po 1945)
Otevřená otázka: Kdy se Divec stal součástí Černilova – roku 1976, nebo 1980?
Pozemkovou knihu Divce uzavřeli
PravděpodobnéPozemkovou knihu Divec uzavřeli roku 1986. Navázala na Hlavní knihu aktiv a pasiv velkostatku Smiřice a Hořiněves, která končí rokem 1875, a zapisovaly se do ní převody domů a pozemků ve vsi. Uložena je u Katastrálního úřadu v Hradci Králové.
Z pozemkových knih vychází bakalářská práce o Divci z roku 2009 (Univerzita Pardubice), která sleduje převody nemovitostí v letech 1848–1918.
Zdroj: Kateřina Novotná (2009), s. 2–3
Otevřená otázka: Jak se v Divci po roce 1869 dělily selské grunty?
- 1989–1990
První svobodné obecní volby, Divec ještě částí Černilova
PravděpodobnéJak Divec prožil listopad 1989, zatím nevíme. O sousedním Černilově píše tamní kronika, že „žil politickými změnami“.
První svobodné obecní volby se konaly 23. a 24. listopadu 1990; kronika Černilova zaznamenala volby do zastupitelstva 24. listopadu. Divec byl tehdy úředně stále částí obce Černilov, jeho obyvatelé tedy zřejmě volili černilovské zastupitelstvo.
Zdroje: Kronika Černilova (po 1945), ČSÚ, Historický lexikon obcí IV, s. 82
Sčítání lidu napočítalo jen 97 obyvatel, nejméně od roku 1869
DoloženoPři sčítání lidu roku 1991 žilo v Divci jen 97 obyvatel ve 54 domech, nejméně v celé řadě sčítání od roku 1869; proti roku 1930, kdy tu žilo 254 lidí, ubylo 157 obyvatel.
Na začátku roku 1991 se od Černilova, „tehdy ještě střediskové obce“, oddělily Lejšovka, Libřice a Výrava. Divec zůstal jeho částí do 31. prosince 1991.
Zdroje: ČSÚ, Historický lexikon obcí, Divec, 1869–1991, Kronika Černilova (po 1945), ČSÚ, Historický lexikon obcí IV, s. 82