Přeskočit na obsah

Na webu je zatím ukázkový obsah – texty nejsou ověřené a obrázky jsou ilustrační.

Nezávislý komunitní projekt

Oficiální web obce
divec živý atlasHledat

Časová osa

Od pravěkých nálezů po dnešní obec: co o Divci víme a odkud to víme.

Přeskočit na konec stránky

Jak jisté údaje jsouDoloženoPravděpodobnéNejisté – bez doloženého prameneNejisté / rozpor ve zdrojích

Hasiči, škola a první válka

1900–1917

Sbor dobrovolných hasičů, vlastní jednotřídní škola a první světová válka, ze které se nevrátilo šest nebo sedm mužů.

  1. Sčítání lidu napočítalo v Divci 43 domů a 245 obyvatel

    Doloženo

    Při sčítání lidu roku 1900 stálo v Divci 43 domů a žilo tu 245 obyvatel. Uvádí to Historický lexikon obcí Českého statistického úřadu a stejná čísla opakují obec i Místopisy: „na přelomu století tu stálo už 43 stavení s 245 lidmi“.

    Zdroje: ČSÚ, Historický lexikon obcí, Místopisy, Obec Divec

  2. Divečtí jmenovali děkana Jana Fr. Seidla čestným občanem

    Pravděpodobné

    V listopadu 1900 otiskly noviny Obnova poděkování diveckým občanům za to, že jmenovali děkana Jana Fr. Seidla čestným občanem.

    Zdroj: Obnova, 16. 11. 1900

  3. Zemětřesení pocítili i v Divci, děti dál chodily do školy v Libranticích

    Pravděpodobné

    Katolické listy z 12. ledna 1901 zaznamenaly, že zemětřesení z 10. ledna pocítili i v Divci.

    Vlastní školu ves ještě neměla: i roku 1901 patřil Divec do školy v sousedních Libranticích, kde se učilo asi od roku 1778 a školní světnici měli od roku 1804.

    Zdroje: Katolické listy, 12. 1. 1901, s. 4, smirice.eu (Librantice)

  4. Adresář okresu zachytil starostu Václava Prokeše, hospodu i kovárnu

    Pravděpodobné

    Adresář politického okresu královéhradeckého z roku 1903 zachytil Divec se 42 domy a asi 250 obyvateli. Starostou byl Václav Prokeš, v obecní radě zasedali Václav Falta, Václav Černý a Jan Vavřinka. Obec měla jmění 1 761 K a dluh 1 115 K.

    Adresář rozvádí i výsledky sčítání z roku 1900: 118 mužů a 127 žen, všichni české řeči. Jak se dělili podle vyznání, se z jeho tabulky čte nejistě – zřejmě 162 katolíků, 30 evangelíků augsburského a 53 helvetského vyznání.

    Faru i poštu měl Divec v Černilově, školu v Libranticích a nejbližší železniční stanici ve Smiřicích.

    Ze živností adresář jmenuje:

    • hostinský Jan Mrdek
    • kupec Václav Hubáček
    • kovář Václav Pavel
    • krejčí Jan Dus
    • obuvník František Konečný
    • truhlář František Hubáček

    Největší usedlost, 75 korců polí, měl Jan Mrdek; po 60 korcích měli V. Falta a Jan Šmákal.

    Zdroj: Adresář okresu HK (1903), s. 10–11, 53

  5. Ničivé krupobití zasáhlo Divec jako jednu z nejpostiženějších obcí

    Pravděpodobné

    Nad okresy královéhradeckým a nechanickým se 21. června 1904 přehnalo ničivé krupobití. Národní listy o týden později napsaly, že Divec patřil k nejpostiženějším obcím. Poškozené obce se potom sešly ke společné schůzi.

    Zdroj: Národní listy, 28. 6. 1904, s. 3

  6. Vznikl Sbor dobrovolných hasičů a obec postavila zbrojnici

    Pravděpodobné

    Blesk 7. května 1906 zapálil v Divci rolnickou usedlost a ta celá shořela. Hasit pomáhaly sbory z Librantic a ze Slatiny – vlastní hasiče Divec ještě neměl.

    To se ještě téhož roku změnilo. V červenci potvrdilo místodržitelství stanovy Sboru dobrovolných hasičů v Divci u Hradce Králové, jak 24. července oznámil Venkov. Podle obce vznikl sbor „na ochranu před požáry“ a ještě roku 1906 postavila obec hasičskou zbrojnici. Ta stojí dodnes; opravovali ji v letech 1936, 2000 a 2014.

    Písemnosti sboru z let 1906–1948 jsou uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové, pro tuto kroniku je ale zatím nikdo nepročetl. Zakladatele, prvního starostu a velitele sboru ani jeho první zásahy proto neznáme.

    Stříkačku za 2 200 K nekupovala obec roku 1906, jak se někdy uvádí: o zápůjčce na ni jednalo okresní zastupitelstvo až v březnu 1908.

    Zdroje: Venkov, 24. 7. 1906, s. 5, Obnova, 11. 5. 1906, Obec Divec, turistika.cz, SOkA HK, SDH Divec, Obnova, 20. 3. 1908

    Otevřená otázka: Kdo sbor dobrovolných hasičů založil?

    Ilustrační kresba – hasičská zbrojnice s věží na sušení hadic; jak vypadala ta divecká, nevíme.

  7. Divecký sbor patřil k hasičské župě, obec měla místní školní radu

    Pravděpodobné

    V červnu 1907 psala Obnova, že hasičská župa královéhradecká sdružuje 25 sborů. Mezi nimi byl i rok starý sbor z Divce.

    Téhož roku začínají písemnosti Místní školní rady Divec, uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové (fond z let 1907–1949). Školní radu tak obec měla dřív než školu: tu zemská školní rada povolila až v září 1908.

    Zdroje: Obnova, 14. 6. 1907, SOkA HK, Místní školní rada, Národní listy, 30. 9. 1908, s. 2

  8. Zemská školní rada povolila Divci vlastní školu

    Pravděpodobné

    Zemská školní rada 29. září 1908 v zásadě povolila, aby v Divci vznikla jednotřídní obecná škola. Podle turistika.cz bylo téhož roku povoleno „odškolení Divce a 5 čísel z Černilova“ a zřízení vlastní školy. Sousední Librantice proti tomu protestovaly, protest ale zamítli.

    Oněmi pěti čísly byly nejspíš domky čp. 191, 221, 231, 232 a 247. Místopis Královéhradecko o nich k roku 1925, kdy je připojili k Divci, píše, že „ke škole patřila už dříve“.

    Už 26. ledna 1908 se Divec účastnil založení mlecího družstva v Pileticích.

    V březnu projednávalo okresní zastupitelstvo dvě žádosti obce: o zápůjčku 2 200 K z Okresní hospodářské záložny na koupi hasičské stříkačky a o změnu usnesení o zřízení obecné školy.

    Vodní družstvo téhož roku zřídilo v obci nádrže, které „vyzdilo žulovými kvádry“.

    V Divci se 3. května a 6. září 1908 konaly politické schůze se zemským poslancem Vinc. Vinařem a říšským poslancem Hynkem Srdínkem. Květnovou schůzi zahájil pan Medek, předseda místní agrární organizace.

    Zdroje: Národní listy, 30. 9. 1908, s. 2, turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), s. 33–34, Národní politika, 25. 1. 1908, s. 7, Obnova, 20. 3. 1908, Venkov, 17. 5. 1908, s. 7

  9. Divec dostal vlastní jednotřídní školu, učit se začalo 1. září

    Pravděpodobné

    Rozhodnutím z 8. června 1909 otevřela zemská školní rada v Divci jednotřídní obecnou školu. Budova stála 27 700 K; plány nakreslil stavitel František Černý z Hradce Králové a postavil ji stavitel Jar. Pažout, rovněž z Hradce. Učit se v ní začalo 1. září 1909.

    Evangelický duchovní rozšířil výuku náboženství i na „novou jednotřídku v Divci“, jak roku 1910 psal Evanjelický církevník.

    Písemnosti obecné školy z let 1909–1946 (jednotlivé až z roku 1947) jsou uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové.

    Téhož roku začali divečtí rolníci odvodňovat pozemky, „aby se katastr zbavil přebytečné spodní vody“.

    Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), s. 34, Národní listy, 9. 6. 1909, s. 2, Evanjelický církevník (1910), č. 3, s. 50, SOkA HK, Obecná škola Divec, Obec Divec

  10. 1909–1911

    Učitelem a správcem nové školy se stal Josef Petr

    Pravděpodobné

    Konkurz na místo učitele a správce nové školy v Divci vyšel v tisku 19. června a 7. července 1909; žádosti se podávaly do 1. srpna.

    Národní listy 24. září 1909 oznámily, že učitelem a správcem školy byl jmenován Josef Petr. Jako „správce školy z Divce J. Petr“ ho zmiňuje i Venkov roku 1911.

    Zdroje: Národní listy, 19. 6. 1909, s. 2, Národní listy, 24. 9. 1909, s. 2, Venkov, 25. 6. 1911, s. 11

  11. Evanjelické listy uvedly rodáka Rudolfa Medka mezi kandidáty na faráře

    Pravděpodobné

    Evanjelické listy roku 1909 oznámily, že rodák Rudolf Medek „z Dívce u Černilova“ byl prohlášen volitelným kandidátem farářského úřadu.

    Zdroj: Evanjelické listy (1909), č. 11

  12. Ves dostala chodník se stromořadím, u studánky stanul kříž

    Pravděpodobné

    Roku 1910 vznikl podél silnice chodník „vroubený javory, akáty a lipami“.

    Téhož roku postavil u Jakubovy studánky v Dehetníku dřevěný kříž Jan Stránský z čp. 48, důstojník ve výslužbě. Podle hrady.cz tu starší dřevěný kříž stával už na přelomu 18. a 19. století.

    Sčítání lidu roku 1910 napočítalo 48 domů a 262 obyvatel, o 17 víc než před deseti lety. Ke katolické církvi se podle Venkova hlásilo 141 obyvatel, k evangelické 121.

    Od konce roku 1910 měla obec putovní knihovnu spolku Dobroslav. Roku 1913 měla 16 čtenářů a 175 výpůjček.

    Zdroje: turistika.cz, Obec Divec, hrady.cz, ČSÚ, Historický lexikon obcí, Venkov, 23. 2. 1911, s. 4, Zprávy Zemského statistického úřadu, s. 16

  13. Poslanec Srdínko obešel za jediný den schůze v šesti vsích včetně Divce

    Pravděpodobné

    Obnova 2. června 1911 psala, že poslanec Hynek Srdínko obešel za jediný den voličské schůze ve Věkoších, Pouchově, Pileticích, Slatině, Divci a Libranticích. V Divci vystoupil už na politických schůzích roku 1908.

    Zdroje: Obnova, 2. 6. 1911, Venkov, 17. 5. 1908, s. 7

  14. 1912–1914

    Jediným spolkem ve vsi byli hasiči

    Pravděpodobné

    Královéhradecká ročenka na roky 1912 a 1913 uvádí v Divci jediný spolek – Sbor dobrovolných hasičů.

    Ve vsi tehdy žil Jan Stránský (nar. 1857), c. k. major ve výslužbě, s domovskou příslušností ve Velké Retové. Zmínily se o něm Národní listy roku 1912 a uvádějí ho i seznamy důstojníků ve výslužbě z let 1913 a 1914. Od 1. prosince 1918 nesl titul podplukovníka ve výslužbě.

    Zdroje: Královéhradecká ročenka (1912), 1912 s. 124; 1913 s. 154, Národní listy, 17. 11. 1912, Ruhestands-Schematismus (1913), Osobní věstník MNO, 30. 6. 1919

  15. Divec přispěl Červenému kříži, blesk uhodil do stodoly u čp. 29

    Pravděpodobné

    Na konci ledna 1913 zveřejnila Obnova výsledky sbírky pro jihoslovanský Červený kříž: Divec přispěl 43,10 K.

    Do stodoly u čp. 29 uhodil 26. července 1913 blesk.

    Podle turistika.cz zmiňuje obecní kronika už k roku 1913 divadelní představení „Staří blázni“. Zda se opravdu hrálo, jisté není: první doložené představení je z dubna 1914.

    Zdroje: Obnova, 31. 1. 1913, turistika.cz

  16. 1914–1918

    Z první světové války se nevrátilo šest, nebo sedm mužů

    Nejisté / rozpor ve zdrojích

    Podle obce a Místopisů narukovalo z Divce 47 záložníků a šest z nich „zaplatilo válečné útrapy životy“. Web turistika.cz ale píše, že se nevrátilo sedm mužů, a jmenuje je:

    • Josef Pultar (čp. 21)
    • Jaroslav Falta (čp. 232)
    • Václav Falta (čp. 7)
    • Václav Rezek (čp. 247)
    • Václav Vavřinka (čp. 25)
    • Jan Konečný (čp. 28)
    • Václav Falta (čp. 232)

    Sedm padlých uvádí i místopis Královéhradecko. Rozdíl je nejspíš v tom, koho počítat: čtyři z těchto mužů bydleli v tehdejších diveckých domech, tři v domech čp. 232 a 247, které ještě patřily k Černilovu a k Divci se připojily až roku 1925 (jako čp. 51 a 50). Jak obec došla k šesti, nevíme.

    Jaroslav Falta (čp. 232) a Václav Rezek (čp. 247, † 22. 8. 1915) jsou jmenováni na pomníku obětem obou světových válek v Černilově. Vlastní pomník padlým Divec nemá.

    Seznamy ztrát z roku 1915 hlásí, že pěšák 1. zeměbraneckého pluku Václav Falta z Divce (nar. 1886) zemřel 3. září a je pohřben v Komárně a že Jos. Pultář od 18. pěšího pluku je zajatý v Niši. Jména i data z těchto strojově čtených seznamů je ještě třeba ověřit.

    Otevřená otázka: Kolik mužů z Divce padlo v první světové válce?

  17. 1914–1918

    Sousedé nosili jídlo ruským zajatcům do Dehetníku

    Pravděpodobné

    Za první světové války se v lese Dehetník a pod Spáleným kopcem skrývali ruští zajatci, kteří uprchli ze zajateckého tábora v Josefově. „Do jejich zemljanek donášeli divečtí občané jídlo a zprávy“, píše turistika.cz. Jednoho Rusa při útěku postřelila rakouská stráž a „domácí lidé jej léčili“.

    Zdroje: turistika.cz, Obec Divec

  18. Ochotníci v Divci poprvé hráli divadlo

    Pravděpodobné

    „V dubnu 1914 se v Divci hrálo poprvé ochotnické divadlo“, píše turistika.cz, která zčásti čerpá z obecní kroniky. Je to první doložené představení – hru „Staří blázni“ zmiňuje kronika už k roku 1913, zda se ale opravdu hrála, nevíme. Roku 1920 pak vznikl při Republikánské straně čs. venkova divadelní odbor.

    Zdroj: turistika.cz

  19. Jan Medek padl na Hermadě do zajetí a vstoupil do legií

    Doloženo

    Jan Medek se narodil 1. prosince 1898 v Divci, byl rolník a evangelík. Jako svobodník 18. pěšího pluku padl 25. května 1917 na Hermadě do zajetí.

    Ve Folignu se 3. srpna 1917 přihlásil do československých legií a 30. května 1918 ho zařadili k 32. pluku čs. legie v Itálii. Legie opustil 3. července 1920 jako desátník.

    Je to jediný legionář narozený v Divci, kterého zná databáze Československé obce legionářské. Seznam legionářů a padlých má i evangelická matrika augsburského sboru v Černilově, pro tuto kroniku ji ale zatím nikdo neprohlédl. Legionáře Josefa Pultra z roty Nazdar, rodáka z Černožic, nelze zaměňovat s Josefem Pultarem z Divce.

    Zdroje: ČsOL (Krev legionáře), SOA HK, matriky Černilov, L 1-13, fol. 72–75, hronovsko.com

PokračováníDalší období: První republika a válka1918–1945Předchozí období: Samostatná obec