Přeskočit na obsah

Na webu je zatím ukázkový obsah – texty nejsou ověřené a obrázky jsou ilustrační.

Nezávislý komunitní projekt

Oficiální web obce
divec živý atlasHledat

Časová osa

Od pravěkých nálezů po dnešní obec: co o Divci víme a odkud to víme.

Přeskočit na konec stránky

Jak jisté údaje jsouDoloženoPravděpodobnéNejisté – bez doloženého prameneNejisté / rozpor ve zdrojích

Samostatná obec

1849–1899

Po zrušení poddanství se Divec spravuje sám: staví silnici, posílá peníze povodňovým obcím a volí starostu.

  1. 1849/1850

    Divec se stal samostatnou obcí

    Pravděpodobné

    Rok po zrušení poddanství a roboty se Divec podle turistika.cz stal samostatnou politickou a katastrální obcí; rok 1849 uvádí i místopis Královéhradecko. Archivní rejstřík vede Divec podle P. Mrkvičky jako obec od roku 1850 až do roku 1975 a německá Wikipedie píše, že obec patřila od roku 1850 k okresu Hradec Králové.

    Oba letopočty spolu nejspíš souvisejí jako dva kroky: roku 1849 obec vznikla podle obecního zřízení, o rok později volila první zastupitelstvo. V sousedním Černilově zvolili první obecní zastupitelstvo 19. 3. 1850 a starostou se stal František Hejcman. Záznam o prvních volbách v Divci zatím nemáme.

    Písemnosti obce se dochovaly od roku 1850: fond Archiv obce Divec ve Státním okresním archivu Hradec Králové sahá do roku 1945, jednotlivé listiny do roku 1951. Zatím jsme ho neprošli, a proto neznáme ani jména starostů z prvních padesáti let samostatné obce.

    Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), s. 34, ARchiv ONline (rejstřík), Wikipedie (německá), Kronika Černilova (do 1914), SOkA HK, Archiv obce Divec

    Otevřená otázka: Stal se Divec samostatnou obcí roku 1849, nebo 1850?

  2. 1852–1855

    Obec stavěla silnici, z níž se stala okresní

    Pravděpodobné

    V letech 1852–1854 stavěla obec Divec silnici, ze které se později stala silnice okresní. Uvádí to turistika.cz; místopis Královéhradecko klade stavbu do let 1852–1855.

    Stavba se pak táhla několik desetiletí. Roku 1861 se dražila stavba dalšího úseku u Divce a podle obce byla silnice ve vsi dostavěna až roku 1885. Kudy přesně vedla, žádný ze zdrojů neříká.

    V sousedním Černilově začali roku 1852 stavět silnici „od Lorencových k Hradci Králové“ a v letech 1857–1858 silnici k Libřicím. Zda šlo o tentýž úsek, který vedl přes Divec, nevíme.

    Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), s. 34, Národní listy, 1. 9. 1861, s. 5, Obec Divec, Kronika Černilova (do 1914)

    Otevřená otázka: Kudy vedla silnice, kterou obec stavěla od roku 1852?

  3. Úřední jméno vsi znělo Divce

    Pravděpodobné

    Antonín Profous shromáždil v díle Místní jména v Čechách historické podoby jména vsi. K roku 1854 uvádí úřední tvar „Divce“. Starší písaři psali jméno starým pravopisem – roku 1417 „Dywecz“, v letech 1654 a 1790 „Diwecz“. Dnešní tvar „Divec“ zaznamenal Profous jako úřední až k roku 1886. Jeho heslo známe zatím jen z citace na turistika.cz.

    Zdroje: Antonín Profous, heslo Divec, turistika.cz

  4. Ves měla 37 domů a 225 obyvatel

    Pravděpodobné

    Místopis Královéhradecko, vydávaný v letech 1928–1935, uvádí pro rok 1857 v Divci 37 domů a 225 obyvatel. Pro rok 1833 udává tentýž místopis 30 čísel popisných a 206 obyvatel. Za čtvrt století tedy přibylo sedm domů a 19 obyvatel.

    Úřední řada počtů obyvatel a domů, kterou zpracoval Historický lexikon obcí, začíná až sčítáním roku 1869. Čísla místopisu jsme zatím četli jen ve strojově rozpoznaném textu.

    Zdroje: Královéhradecko (1928–1935), s. 34, ČSÚ, Historický lexikon obcí

    Otevřená otázka: Proč se starší počty domů a obyvatel ve zdrojích liší?

  5. Národní listy ohlásily dražbu stavby silnice u Divce

    Pravděpodobné

    Národní listy otiskly 1. 9. 1861 oznámení o veřejné dražbě stavby úseku silnice u katastrální obce Divec. Dražba se měla konat 14. 9. u vrchního úřadu ve Smiřicích a šlo o stavbu za 408 zl. 20 kr.

    Zpráva naznačuje, že silnice, kterou obec začala stavět roku 1852, nebyla ani po devíti letech hotová. Průtah vsí byl podle obce dokončen roku 1885; kudy silnice vedla, zdroje neuvádějí.

    Zdroje: Národní listy, 1. 9. 1861, s. 5, turistika.cz, Obec Divec

    Otevřená otázka: Kudy vedla silnice, kterou obec stavěla od roku 1852?

  6. Důvěrníkem i pro Divec byl Jan Vach z Černilova

    Pravděpodobné

    Časopis Pokrok hospodářský uvedl 3. 1. 1864 jako důvěrníka pro Černilov, Výravu a Divec Jana Vacha, představeného (tedy starostu) Černilova. Šlo nejspíš o důvěrníka hospodářského spolku.

    Zdroj: Pokrok hospodářský, 3. 1. 1864

  7. Uprchlíci od hradecké pevnosti se utábořili na divecké návsi

    Pravděpodobné

    V den bitvy u Hradce Králové, 3. 7. 1866, se na divecké návsi utábořili uprchlíci z Věkoš, Plácek a Pouchova – obcí u hradecké pevnosti, severně až severozápadně od města.

    Bojiště leželo severozápadně od Hradce, Divec leží severovýchodně. Na východním křídle překročil pruský VI. sbor Trotinu u Račic a obsadil Neděliště a Lochenice, několik kilometrů od Divce. Pevnost Hradec Králové dobyta nebyla.

    Za příměří byl Divec spolu s Černilovem, Nepasicemi, Bělčí a dalšími obcemi zahrnut do „mezního pruhu“ kolem pevnosti. Dokument o tom otiskl roku 1906 časopis Hradecký kraj; kdy přesně pruh platil, neuvádí.

    Od července 1866 se šířila cholera, která si v celé monarchii vyžádala asi 120 000 obětí. Zda zasáhla i Divec a zda tu bylo ubytováno vojsko nebo vybíralo rekvizice, zdroje neuvádějí.

    Sousedním Černilovem podle tamní kroniky jen „procházely“ oddíly obou stran, po bitvě pruské. Z Černilova padli Josef Souček (u náchodské celnice), Jiří Prokeš (čp. 69) a Jiří Černý (čp. 216). Úředník smiřického panství podle smiřických pamětí „před invasí pruskou prchl“.

    Zdroje: turistika.cz, Hradecký kraj, 1. 12. 1906, s. 184, Wikipedie (VI. armádní sbor), Vojenský historický ústav, Kronika Černilova (do 1914), Paměti Smiřic

  8. Na návsi stanul kamenný kříž a zvonička

    Pravděpodobné

    Roku 1867 postavili na divecké návsi kamenný kříž a vedle něj téhož roku sloupovou zvoničku. Zvonek nesl nápis „Věnováno od občanů v Divci r. 1867“, vážil 101 liber a stál 101 zl.; za korunu, tedy horní část zvonu, za kterou se zavěšuje, se platilo dalších 5 zl.

    Podle místopisu Královéhradecko zvonek pořídili „katoličtí občané“ a kamenný kříž z roku 1867 stál „vedle kovárny“. Kdo kříž a zvoničku postavil, žádný zdroj neuvádí; nápis na zvonku dokládá, že se na něj občané složili.

    Zdroje: turistika.cz, Královéhradecko (1928–1935), s. 33

    Otevřená otázka: Kdo postavil dnešní zvoničku a visí v ní zvon?

    Ilustrační kresba – zvon na dřevěném trámu.

  9. Sčítání lidu napočítalo 257 obyvatel ve 39 domech

    Doloženo

    Při sčítání lidu roku 1869 žilo v Divci 257 obyvatel ve 39 domech. Tímto rokem začíná řada úředních údajů, kterou pro každou obec zpracoval Historický lexikon obcí Českého statistického úřadu.

    Místopis Královéhradecko uvádí pro týž rok také 39 domů, ale 286 obyvatel. Platí úřední číslo lexikonu; rozdíl může být i chybou ve strojově čteném textu místopisu.

    Zdroje: ČSÚ, Historický lexikon obcí, Královéhradecko (1928–1935), s. 34

    Otevřená otázka: Proč se starší počty domů a obyvatel ve zdrojích liší?

  10. Obec poslala 20 zlatých lidem postiženým povodní

    Pravděpodobné

    Národní listy otiskly 5. 6. 1872 přehled darů, které obce posílaly na pomoc lidem postiženým povodní. Mezi dárci byla i obec Divec, která poslala 20 zlatých.

    Zdroj: Národní listy, 5. 6. 1872, s. 2

  11. Divečtí podepsali petici českých vlastenců ke králi

    Pravděpodobné

    Čeští vlastenci sepsali 17. 1. 1873 petici ke králi. Národní listy a Čech otiskly 8. 2. 1873 seznam obcí, jejichž zastupitelstva se k ní připojila; je mezi nimi i zastupitelstvo obce Divec.

    List Pokrok zveřejnil 19. 2. 1873 v rubrice „Hlasování lidu“, kolik lidí petici podepsalo: v Divci 17, v celém okrese Hradec Králové 2 578.

    Zdroje: Národní listy, 8. 2. 1873, s. 2, Pokrok, 19. 2. 1873, s. 1

  12. Zápisy o půdě přešly do pozemkové knihy

    Pravděpodobné

    Roku 1875 skončila Hlavní kniha aktiv a pasiv velkostatku Smiřice a Hořiněves, vedená od roku 1804, a dál se vedla pozemková kniha Divec. Je uložena u Katastrálního úřadu v Hradci Králové a uzavřena byla roku 1986. Obě knihy popisuje bakalářská práce Rozdrobení gruntů po roce 1869 z roku 2009.

    Zdroj: Kateřina Novotná (2009), s. 2–3

    Otevřená otázka: Jak se v Divci po roce 1869 dělily selské grunty?

  13. Obec se poprvé pokusila postavit školu

    Pravděpodobné

    „První pokusy o vystavení školy se datují do roku 1877,“ píše obec ve své historii. Pokus nevyšel: vlastní jednotřídní školu povolily úřady Divci až roku 1908 a vyučovat se v ní začalo 1. 9. 1909.

    Do té doby chodily divecké děti do školy v sousedních obcích – katolické do Librantic, evangelické do Černilova.

    Německá Wikipedie píše, že roku 1877 byla škola postavena. To neplatí: školní budova v Divci pochází z roku 1909.

    Na začátku téhož roku, 2. 1. 1877, začala v Divci hořet střecha kůlny; oheň brzy uhasili, psal Posel z Prahy.

    Zdroje: Obec Divec, turistika.cz, Wikipedie (německá), Posel z Prahy, 11. 1. 1877

  14. Sčítání lidu napočítalo 236 obyvatel ve 41 domech

    Doloženo

    Sčítání lidu roku 1880 napočítalo v Divci 236 obyvatel ve 41 domech. Proti sčítání z roku 1869 přibyly dva domy, obyvatel ale ubylo o 21. Proč, zdroje neříkají.

    Zdroj: ČSÚ, Historický lexikon obcí

  15. Smiřické panství koupil rodinný fond Habsburků

    Pravděpodobné

    Roku 1882 prodal baron Jan Liebieg starší smiřické panství „nejvyššímu c. k. fondu rodinnému“, tedy rodinnému jmění Habsburků. Fond ho držel až do roku 1918. Baron Liebieg panství koupil roku 1863; předtím bylo od roku 1848 „říšským statkem“.

    Les Dehetník u Divce (138 ha 45 a) byl z větší části majetkem smiřického panství. Menší, dříve novoměstská část lesa patřila už v 19. století několika místním rolníkům.

    Z let 1884/1886 pochází pozemková mapa dvorů hospodářské správy Skalice, na které je mimo jiné Divec. Je uložena v archivu v Zámrsku ve fondu Velkostatek Smiřice-Hořiněves.

    Zdroje: Paměti Smiřic, smirice.eu (majitelé panství), hrady.cz, SOA HK, Velkostatek Smiřice

  16. Narodil se Rudolf Medek, pozdější farář v Bučině

    Pravděpodobné

    Rudolf Medek se narodil 12. 1. 1884 v Divci v selské reformované rodině. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a teologii ve Vídni a v Belfastu. Od roku 1909 vypomáhal v Hořátvi, v letech 1910–1952 byl farářem v Bučině a v letech 1928–1940 také seniorem chrudimského seniorátu.

    Redigoval časopis Hlasy ze Siona až do jeho zastavení roku 1916 a předsedal Spolku českobratrského duchovenstva. Jeho medailon otiskl roku 1984 Český bratr.

    Nejde o jeho jmenovce, legionáře a spisovatele Rudolfa Medka, který se narodil roku 1890 v Hradci Králové.

    Zdroj: Český bratr (1984), č. 1, s. 15

  17. Silnice ve vsi byla dostavěna

    Pravděpodobné

    „V roce 1885 byla dostavěna ve vsi silnice a přibylo chalup i obyvatel,“ uvádí obec ve své historii a stejně to píší Místopisy. Skončila tak stavba, kterou obec zahájila roku 1852 – dokončen byl průtah vsí.

    Kudy silnice vedla a kolik chalup přibylo, zdroje neuvádějí. Úřední sčítání zachytila roku 1880 i 1890 shodně 41 domů a počet obyvatel stoupl jen ze 236 na 240.

    Zdroje: Obec Divec, Místopisy, turistika.cz, ČSÚ, Historický lexikon obcí

    Otevřená otázka: Kudy vedla silnice, kterou obec stavěla od roku 1852?

  18. Ustálil se úřední tvar jména Divec

    Pravděpodobné

    K roku 1886 uvádí Antonín Profous v Místních jménech v Čechách úřední tvar „Divec“ – tak, jak se ves jmenuje dodnes. Roku 1854 psaly úřady ještě „Divce“.

    Profous odvozuje jméno od staročeského přídavného jména „diví“, tedy divoký: „Bylo to tedy prvotně příjmení usedlíkovo.“ Lidové výklady, jak je zapsali František Ladislav Sál a místopis Královéhradecko, mluví o divoké povaze prvních osadníků, o divoké, nevymýcené krajině nebo o zakladateli jménem Divek, Dívek či Zdivec.

    Zdroje: Antonín Profous, heslo Divec, turistika.cz, František Ladislav Sál (1919), s. 64–66, Královéhradecko (1928–1935), s. 33

  19. Evangelíci z Černilova vedli nedělní školu i v Divci

    Pravděpodobné

    Evangelický sbor augsburského vyznání v Černilově měl roku 1887 nedělní školy v několika obcích, mimo jiné v Divci. Uvádí to časopis Evanjelický církevník.

    V Černilově působily od 80. let 18. století dva evangelické sbory. Reformovaný (helvetský) sbor vznikl roku 1784; sbor augsburského vyznání postavil roku 1788 dřevěný kostel a jeho prvním farářem byl Štěpán Leška.

    Zdroje: Evanjelický církevník (1887), č. 11, s. 281, Kronika Černilova (do 1914), turistika.cz (Černilov)

  20. Evangelíci přispěli do sbírky, rolníci podepsali prohlášení

    Pravděpodobné

    Časopis Hlasy ze Siona otiskl 31. 1. 1889 seznam dárců ze sbírky mezi evangelíky „z Dívce“; přispěli členové několika místních rodin. Tentýž časopis později redigoval divecký rodák Rudolf Medek.

    Časopis Hospodář otiskl 6. 4. 1889 prohlášení rolnictva ze schůze ve Svobodných Dvorech. Z Divce pod ním bylo 35 podpisů.

    Zdroje: Hlasy ze Siona, 31. 1. 1889, s. 16b, Hospodář, 6. 4. 1889, Český bratr (1984), č. 1, s. 15

  21. Sčítání lidu napočítalo 240 obyvatel ve 41 domech

    Doloženo

    Sčítání lidu roku 1890 napočítalo v Divci 240 obyvatel ve 41 domech. Časopis Archiv (1904) a místopis Královéhradecko uvádějí pro týž rok 50 domů; platí úřední číslo Historického lexikonu obcí.

    Sčítací operát Divce z roku 1890, tedy archivní záznamy sčítání po jednotlivých domech, je uložen ve Státním okresním archivu Hradec Králové a je digitalizovaný. Zatím jsme ho neprošli – právě on by ale mohl rozdíl v počtu domů vysvětlit.

    Zdroje: ČSÚ, Historický lexikon obcí, Archiv, 20. 4. 1904, s. 8, Královéhradecko (1928–1935), s. 34, SOkA HK, sčítací operáty

    Otevřená otázka: Proč se starší počty domů a obyvatel ve zdrojích liší?

  22. Obec děkovala poslanci za odklad vojenských cvičení

    Pravděpodobné

    Národní listy otiskly 6. 8. 1891 poděkování několika obcí, mezi nimi Divce, poslanci dr. Dvořákovi: jeho zásluhou byla odložena vojenská cvičení ohlášená na začátek srpna.

    Zdroj: Národní listy, 6. 8. 1891, s. 2

  23. Divečtí rolníci zasedli ve výboru katolické jednoty

    Pravděpodobné

    Katolické listy uvedly 19. 11. 1897 složení výboru katolické jednoty pro Černilov a okolí. Zasedali v něm i dva rolníci z Divce, Václav Falta a Václav Černý.

    Zdroj: Katolické listy, 19. 11. 1897, s. 4

  24. Vzniklo vodní družstvo, starostou byl V. Falta

    Pravděpodobné

    Na ustavující schůzi vodního a melioračního družstva pro Černilov a okolí 17. 2. 1898 zvolili za Divec V. Faltu, Jana Mrdka a Václava Černého. Zprávu otiskla Obnova 25. 2. 1898.

    Katolicko-národní jednota pro Černilov a okolí pořádala přímo v Divci dvě schůze, 11. 4. a 24. 4. 1898. Druhá se konala v hostinci „p. Mroka“, jak píší Katolické listy – nejspíš jde o Mrdka. Jednalo se na nich o založení záložny Raiffeisenova typu.

    Obnova uvádí v dubnu i v prosinci téhož roku jako starostu obce Divec V. Faltu. Je to nejstarší divecký starosta, kterého zatím známe jménem.

    Zdroje: Obnova, 25. 2. 1898, Katolické listy, 16. 3. 1898, Obnova, 30. 12. 1898

    Otevřená otázka: Stal se Divec samostatnou obcí roku 1849, nebo 1850?

  25. Jednota usilovala o záložnu pro Librantice, Borek a Divec

    Pravděpodobné

    Katolické listy psaly 2. 2. 1899, že jednota usiluje o založení záložny Raiffeisenova typu pro Librantice, Borek a Divec. Jejím jednatelem byl učitel J. Vrabec z Librantic. Jednota tak navázala na schůze, které se kvůli záložně konaly v Divci na jaře 1898. Zda záložna vznikla, zatím nevíme.

    Zdroje: Katolické listy, 2. 2. 1899, s. 3, Katolické listy, 16. 3. 1898

PokračováníDalší období: Hasiči, škola a první válka1900–1917Předchozí období: Víra, války a reformy