Časová osa

Střepy a kamenná sekyrka pod Spáleným kopcem, zpráva o kacířích z doby královny Rejčky a první datovaná zmínka z roku 1417, kdy se o ves přel šlechtic s klášterem.

1. Pravěk / raný středověk
   Pravěk / raný středověk

   Pod Spáleným kopcem odkryli jámu se střepy a sekeromlatem

   Nejisté / rozpor ve zdrojích

   V lese Dehetníku pod Spáleným kopcem odkryli sídelní jámu. Byly v ní zlomky keramiky a kamenný sekeromlat (turistika.cz píše „vrtaný kamenný sekyromlat“). Ze střepů se podařilo složit tři nádoby. Obec i Místopisy mluví o „pravěkém sídlišti“.

   Místopis Královéhradecko (1928–1935) ale místo popisuje jinak. V Dehetníku pod Spáleným kopcem podle něj leželo kruhové místo vyplněné popelem a střepy odtud zdobila vlnovka „z počátku doby historické“. Nešlo by tedy o pravěk, ale o raný středověk. Podle pověsti tu stával dvůr. Vrtanou sekyrku uvádí místopis zvlášť, jako nález „u Divce“.

   Tři nádoby odtud byly uloženy v divecké škole. Kdo a kdy nálezy objevil, do které doby skutečně patří a kde jsou dnes, zatím nevíme.

   • Obec Divec uvádí pravěké sídliště
   • Místopisy uvádí pravěké sídliště, tři nádoby
   • turistika.cz uvádí sídelní jáma, vrtaný sekyromlat
   • Královéhradecko (1928–1935), s. 33–34 uvádí střepy „z počátku doby historické“

   Otevřená otázka: Je sídliště pod Spáleným kopcem pravěké, nebo raně středověké?

2. Pravěk
   Pravěk

   U Divce se našla vrtaná kamenná sekyrka

   Pravděpodobné

   Místopis Královéhradecko, který vycházel v letech 1928–1935, zaznamenal, že se „u Divce“ našla vrtaná kamenná sekyrka. Kdo ji našel, kdy a na kterém místě, neuvádí.

   Divecká obecná škola, která učila od roku 1909 do roku 1946 či 1947, měla vlastní sbírku. Patřila do ní i kamenná sekyrka, kterou v sousedních Svinárkách našli „při jedné stavbě mlýna“. Kde jsou předměty ze školní sbírky dnes, nevíme.

   Krajina nad Orlicí byla osídlená odedávna. Historik Josef Vítězslav Šimák řadí sousední Černilov a Librantice mezi místa s nálezy z mladší doby kamenné, v Černilově a ve Vlkově dokládá „slezskou“ fázi lužické kultury z doby bronzové a v Černilově i římské mince. Divec ve svém výčtu nemá.

   Zdroje: Královéhradecko (1928–1935), s. 33–34, turistika.cz (Svinárky), J. V. Šimák (1931), SOkA HK, Obecná škola Divec

   Otevřená otázka: Je sídliště pod Spáleným kopcem pravěké, nebo raně středověké?

3. 14.
   počátek 14. stoletípočátek

   Podle místní tradice stíhala královna Rejčka kacíře z Divce

   Pravděpodobné

   Místní texty kladou nejstarší zprávu o Divci (psáno též „Zdivec“ či „Zdivce“) do doby, kdy v Hradci Králové sídlila česká královna-vdova Eliška Rejčka. Ta podle nich vedla „inkviziční procesy proti kacířům z Černilova, Divce, Librantic a Dobrušky“. Jako pramen uvádí obec edici Monumenta Germaniae Historica o inkvizici 14. století a materiály k 777 letům Hradce Králové z roku 2002.

   Eliška Rejčka žila v Hradci asi od roku 1307/1308 do doby krátce po roce 1318, pak odešla na Moravu; zemřela 18. 10. 1335 na Starém Brně. Pramenem zprávy bude nejspíš edice Alexandra Patschovského o české inkvizici 14. století (1979). Podle recenze Jiřího Kejře dokládá kacířství v krajích pozdějšího husitství – v Praze, Žatci, Hradci Králové a zvláště v jižních Čechách. Zmínku o Divci jsme v edici zatím neviděli.

   Inkviziční řízení zahájil roku 1315 pražský biskup Jan IV. z Dražic. V letech 1318–1335 působili v Čechách papežští inkvizitoři Kolda z Koldic a Hartmann z Plzně, v letech 1335–1353 Havel z Jindřichova Hradce, jehož šetření se týkala asi 4 000 podezřelých, převážně valdenských. Zda šlo v Divci o valdenské, žádný zdroj neříká.

   Rok 1306, který Wikipedie uvádí jako rok první zmínky, nemá pramen a předchází Rejččinu příchodu do Hradce. Nejstarší zprávu o Divci s přesným datem máme až z roku 1417.

   Zdroje: Obec Divec, turistika.cz, Wikipedie (Eliška Rejčka), Jiří Kejř (recenze), s. 242–245, Wikipedie (inkvizice v Čechách), Wikipedie (česká)

   Otevřená otázka: Kdy se o Divci píše poprvé?

4. 1417
   19. 7. 1417

   Hynek z Červené Hory se přel s klášterem o Divec

   Pravděpodobné

   Král Václav IV. svěřil 19. 7. 1417 Čeňkovi a Jindřichovi z Vartemberka, aby rozhodli spor mezi Hynkem z Červené Hory a Opatovickým klášterem o vsi Bukovinu a Divec. Zprávu přináší historik August Sedláček v díle Hrady, zámky a tvrze království Českého (1883); opírá se o zápis v Archivu třeboňském. Jazykovědec Antonín Profous dokládá k roku 1417 tvar „villarum Bukowine et Dywecz“ – vsí Bukoviny a Divce.

   Je to nejstarší zpráva o Divci s přesným datem a rok 1417 uvádějí jako rok první písemné zmínky i úřední údaje o obci. Místní texty k tomu píší, že ves byla rozdělená mezi dva majitele, šlechtice a klášter, kteří se přeli o svá práva. Šlechtice ovšem nazývají Hynkem z Červené Lhoty; Sedláček, který opisuje přímo královský zápis, píše „z Červené Hory“.

   Hradečtí se v letech 1420 a 1421 marně pokoušeli Opatovický klášter dobýt. V dubnu 1421 ho dobyli a vypálili Pražané a jeho statky připadly k panství Kunětickému a Pardubickému. Co se pak stalo s klášterním dílem Divce a jak skončil spor z roku 1417, žádný zdroj neuvádí.

   Zdroje: August Sedláček (1883), pozn. 6, páni z Červené Hory, Antonín Profous, heslo Divec, RIS, ČSÚ (obce kraje 2017), Obec Divec, Vlastenský slovník historický

   Otevřená otázka: Kdo byl Hynek z Červené Hory, který se roku 1417 přel o Divec?

5. 1450
   kolem 1450Přibližně

   Divec držel Petr z Adršpachu z rodu pánů z Dubé

   Pravděpodobné

   V polovině 15. století držel Divec Petr z Adršpachu. Uvádí to obec i německá Wikipedie.

   Petr patřil k pánům z Dubé, k jejich větvi Adršpachů z Dubé. Roku 1436 drželi Adršpach „Petr a Jan z Dubé a Adršpachu, synové Lýška“. Petr „z Náchoda“ držel od roku 1456 Rýzmburk, roku 1466 byl pánem v Ratibořicích a k roku 1487 se píše „Petr Adršpach z Náchoda pánem Rýzmburku“. Jeho manželkou byla Eliška ze Smiřic (uváděná k roku 1508). Roku 1528 prodal hrad Skály a pustý Adršpach.

   Údaje pokrývají skoro sto let a zdroje nerozlišují, zda patří jednomu muži, nebo dvěma generacím téhož jména. Jisté je, že roku 1500 prodal Divec spolu s dalšími vesnicemi Petr Adršpach z Dubé, z Náchoda a na Rysmburce – a ves tak přešla ke smiřickému panství.

   Zdroje: Obec Divec, Wikipedie (německá), Obec Adršpach, Martin Kareš (prodej 1500), DZV 6 F 7–8